Mnozí z vás znají výpravnou budovu zvanou „Karlovské fojtství“ z dřevěného městečka – ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově. Jedná se však jen o kopii. To pravé Karlovské fojtství se nalézá už přes 200 let ve Velkých Karlovicích – Bzové. A my se k němu podíváme.
Bzové
Najdete jej nedaleko středu obce, ve směru ke Karolínce. Na první velké odbočce odbočíte doprava a kolem areálu pily dojedete k samotnému fojtství na okraji údolí Bzové.
Jedná se o krátkou procházku z centra obce.
V historickém fojtství se stále hospodaří
Fojtství však můžeme shlédnout jen tzv. z poza plota, ve statku se stále bydlí a hospodaří. Na svoji dobu výpravná patrová stavba s pavlačí byla podstavená roku 1793 tehdy vyhlášeným tesařským mistrem Janem Žákem z Hážovic. Jedná se vlastně o větší zemědělskou usedlost / statek s obestavěným dvorem, který obepínají do obdélníku okolní hospodářské budovy.
A kdo byl fojt?
Fojt, dnes bychom řekli starosta, přes týden pracoval, stejně jako ostatní. Na úřadování nebylo času. V neděli po obědě sezval zástupce poddaných do velké šenkovny v přízemí domu a rozdělil práci / robotu, vrchností udělenou. Sám robotu nevykonával. Traduje se: Fojti okolní robot nemívali, ale jezdívali vrchnosti každý rok do Rakous pro víno a odváděli 2 jeřábky.
Z názvu „šenkovna“ vyplývá, že fojtství rovněž sloužilo jako tzv. putyka. Nebyla to veřejná místnost, ale fojt tu prodával pivo, víno, gořalku v uzavřených lahvích, příp. tabák a cigarety. Sloužila i na konání zábav, které čas od času fojt pořádal.
Dědičný úřad fojta byl sice v polovině 19. století zrušen, ale rodině Borákově, která ve dvorci hospodaří od roku 1876, se dodnes přezdívá fojti. Rodina na statku stále hospodaří.
Netočil se tam nějaký film? Ten celkový pohled shora je mi hodně povědomý.
Stíny horkého léta (1977).