Podlesníky patřily k oblíbeným jídlům pozdního léta a podzimu. Řídké nekynuté těsto se nalilo na pomaštěný zelný list a vložilo do pece nebo na plotnu.
Těsto vlela na pomaštěné zelné (kapustové) listy / misky a ještě na tenko těsto rozmazala po povrchu listu.
Obvykle při dopékání chleba nebo po jeho upečení vložila do pece.
Hospodyně si nachala část vařených zemáků na loupačku na druhý den, dopoledne je rozmačkala, přidala strouhané syrové. Přilela kyšky, dochutila solí a vymíchala v řídší těsto
(směs slitých strouhaných syrových brambor s 1/3 vařených, zahuštěná moukou, kyškou, solí a kmínem).
Při pečení podlesníky neobracíme. Jde o velice jednoduché, ale vydatné jídlo s jemně nakyslou chutí.
My co už chlebovou pec nemáme, vložíme podlesníky do předehřáté trouby (na 180 stupňů * dozlatova upečené). Třeba na pečící papír.
Ingredience:
25 dkg brambor vařených ve slupce
50 dkg syrových strouhaných brambor
pěkné zelné listy, které upravíme tak, aby vytvořily jakousi misku
sádlo
celé vejce
sůl
¼ litru kyšky
trocha hladké mouky
* Pro mlsné huby můžete ozdobit kopečkem zakysané smetany a cukrem / nebo posypat tvarohem*
* Zajímavá vychytávka od paní Ivety Juřicové:
Babička je po upečení oplachovala v mléce a prokládala máslem.
Zelný nalistník, r. 1826:
Asi poprvé se připomíná roku 1826 pod názvem zelný nalistník. Popisuje se jako prosná nebo krupičná kaše zavinutá do spařených nebo povařených zelných listů, které se „na rendlíku buďto jenom v mléku upaří, aneb také potom něco přismaží“.
Pozdější zprávy, například z roku 1851, popisují podlesníky, také podlistníky či podlistňáky jako řídké nekynuté moučné těsto nalité v tenké vrstvě na velké zelné listy, vkládané do pece během pečení chleba anebo těsně poté. Po upečení se spálený zelný list, který vlastně sloužil jako speciální pánvička, sloupl. Podlesník, do něhož se obtiskla struktura listu a který od zelí získal jemně nasládlou voňavou chuť, se pak omastil a jedl posypaný tvarohem nebo zakápnutý smetanou. Nejpozději od konce 19. století se vedle
moučných začaly připravovat i bramborové podlesníky.
Za fotografie podlesníků děkujeme paní Renatě Š. Čírtkové.
FB Valašsko, od Věry Kretkové: …u nás sa podlésníky pekly enem z pľackového těsta / bramborové placky jen na zelném listě…
FB Valašsko, od Ivety Juřicové: Babička je po upečení oplachovala v mléce a prokládala máslem. Nic lepší jsem nejedla.
FB Valašsko, od Petra Zubíčka: Myslím že babička tam kmín nedávala, mívali jsme to vždycky s cukrem a smetanou ❤️ Enom si vzpomenu už sa mě sbíhajů sliny 😃
FB Valašsko, od Anny Pavlicové: Najlepší k podlesníkom je připit domací, vychlazenú kýšku z chladného sklepa a takú hustú, že by sa dala krájat. Enom kde to všecko vzít? Tož v naších krásných vzpomínkách. Pokád nám eště pamět slúží.
Přesně na to si vzpomínám kýška ze sklepa v kameňáku