Zvu Vás na krátký výlet po západním hřebeni Vsetínských vrchů táhnoucím se nad údolím Rožnovské Bečvy. Na oblém hřebeni se nachází dvě malé obce Malá a Velká Lhota, dříve známá jako Hrubá Lhota.
Za výhledy
Nejprve vás chci navnadit na krásné výhledy. Pokud vyjedete či vyjdete z Podlesí u Valašského Meziříčí, tak zprvu musíte překonat výškový rozdíl, je to celkem do kopce. Odměnou vám bude řada výhledů či výhledových míst po levé straně hřebene kolem cestičky vedoucím k obcím.
V pohledu východně se tyčí majestátný radhošťský masív s horou Radhošť. Přes sedlo Pindula se pohledem překleneme k táhlému hřebeni veřovických vrchů s Velkým Javorníkem a jeho dřevěnou rozhlednou. Veřovické vrchy se táhnou až k Valašskému Meziříčí. A když se zahledíte do dáli, tak za příznivých podmínek dohlédnete až na Praděd.
Cesta vás nakonec dovede až nad obec Velkou Lhotu k vyjímečnému místu – Javoru na Velké Lhotě, jehož příběh nalezenete v samostatném příspěvku.
Velká Lhota
Někteří znají obec Velkou Lhotu, mimochodem nejvýše položené obce na Vsetínsku, z Valašské rally – automobilovém závodu vedoucího obcí. My však směřujeme k významnější památce obce Velké Lhoty, místnímu dřevěnému kostelu, který je spjatý s postavou evangelického kněze – Jana Karafiáta – autora slavných Broučků, který zde působil 20 let. Tento kostel zůstává jako poslední přeživší svědek původní podoby toleranční architektury. Byl to jediný povolený evangelický kostel na panství Vsetínsko-Rožnovském.
Toleranční kostel na Velké Lhotě
Původně měl velkolhotský kostel jen hliněnou podlahu a věřící seděli na trámech, které byly přibité po obvodě stavby. Postupně si evangelický sbor kostel dovybavil. Lavice si zhotovovaly jednotlivé rodiny samy, každá z těch lavic dodnes některé rodině patří. Podle zasedacího pořádku ženy seděly dole a muži nahoře ve vyvýšené části kostela. Káže se z kazatelny, která pochází z roku 1839.
Kostel nebyl nikdy ničím osvětlený a tak tomu je i dnes. Jediným dekorativním prvkem je malované bednění kazatelny, vyřezávané zábradlí pavlače, švabachem psané citáty z Bible na černých tabulích a citát z Matoušova evangelia na stropě kostela.
Toleranční patent z r. 1781 – tolerance dalších církví
Tehdejší kostely evangelíků (a pravoslavných) měly řadu stavebních omezení. Podle tolerančního patentu z r. 1781 nesměly být takové kostely nápadné, bez věží a zvonů a sakrálního označení. Stavby neměly připomínat svatostánek, musely stát na odlehlých místech, mohly mít jen malá okna a vchody musely směřovat mimo střed obce.
Jméno kněze Jana Karafiáta nese i naučná stezka zbudovaná v posledních letech. Začíná ve Valašském Meziříčí, pokračuje přes Velkou Lhotu směrem k přehradě Bystřička, kde končí. Zde na ni navazuje druhá naučná stezka Klenov–Dušná.
Světová rarita
Z dnešního pohledu je dřevěný toleranční kostel na Velké Lhotě světovou raritou, neboť všechny podobné kostely byly zbourány.
Krásné povídání o tolerančním kostelu na vlnách českého rozhlasu:
Autor: Karel Menšík
