Hrnčířství postupně upadá, a v naší republice se tomuto takzvanému „dotekovému“ řemeslu věnuje pouze hrstka jednotlivců. Mezi posledními tradičními hrnčíři vynikal Karel Hauser, muž, který zasvětil celý svůj život tomuto „hliněnému“ umění. Každý jeho vlastnoručně vyrobený kus byl a stále je zcela originální, nesoucí v sobě vlastní osobitost a duši.

Karel Hauser se narodil v roce 1945 ve Valašském Meziříčí. S láskou a úctou navazoval na tradici svých předků, kteří byli rovněž vášnivými hrnčíři. Jeho otec, uznávaný mistr keramiky, vytvářel malebné keramické výrobky, a malý Karel ho od malička pozoroval při vytáčení džbánků a mís, asistujíc mu v jeho práci. Výroba keramiky tak byla Karlovi blízká od nepaměti, a i když prošel obdobím, kdy toto řemeslo nebylo jeho prioritou, nakonec se k němu vrátil a věnoval mu celý svůj život. Vyučil se keramickému řemeslu u svého otce a pokračoval ve studiích na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni, specializujíc se na výtvarné zpracování keramiky. Zde měl tu výsadu učit se od výtečných učitelů a mistrů, kteří mu sloužili jako inspirace.

V 70. letech 20. století převzal Karel od svého otce keramickou dílnu, která se proslavila ruční výrobou keramiky s červeným střepem. Tato keramika byla zdobena lidovým stylizovaným ornamentem v bílé hlínce. Několik let se v dílně vyráběla i archaická zakuřovaná keramika.

Po mozkové mrtvici se hrnčířství stalo jednou z aktivit, díky kterým se mistr vrátil k normálnímu životu. Ještě nedávno tvořil a vypaloval valašskou keramiku ve vesnici Mikulůvka. Jeho práce byly oceněny nejen doma, ale i v zahraničí. Karel Hauser také působil jako výtvarný pedagog na Lidové škole umění ve Valašském Meziříčí, kde předával svůj talent dalším generacím. V roce 2016 mu bylo uděleno čestné občanství města Valašské Meziříčí. Karel Hauser, typický hrnčíř a mistr keramiky, zemřel v roce 2019.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-nas-venkov/411235100041003/

Související příspěvky

1 komentář

  1. Vzpomínka od Vandy Vrlové rodačky z Valašského Meziříčí:
    Karel byl o dva roky na gymnáziu níž než já, necítil další perspektivu vzdělávání, asi v 10 . třídě přestoupil na Střední keramickou školu v Bechyni. Po celou dobu studia pracoval v hrnčířské dílně s tatínkem, který náhle zemřel v roce 1972 a Karel poté řemeslo převzal. Krátce vyráběl keramiku i jako zaměstnanec rožnovského muzea, posléze se vrátil do vlastní dílny a ve spolupráci s maminkou a manželkou pokračovali v meziříčské hrnčířské tradici. Po revoluci byl zvolen místostarostou města, byl v zastupitelstvu. Občany města i obdivovateli keramiky byl oblíben nejen pro svou píli, ale též pro přátelské vztahy a veselou povahu – Obšírná stať je o Karlovi v knížce rožnovským muzeem vydané, nevím jak se jmenuje, je celá o lidových řemeslech a umění.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *