Gdyž Pánbíček vystavjal celú krajinu, tož k němu došel istý anjel a optal sa: Pane Bože, cos tam stvořil za nepodarky? Jaké nepodarky, optal sa Pánbíček? Sakumpikum to sedí.
Na vrchy sem dal zimu, dole horko. Do hicu na prostředek, lud s tmavú kožú a tadyk nahoru, co temu pravjá Evropa, zasej lud svjetłý. Včecko mám podľa váhy.
A co tadyk? Ukáže anjel na prostředek tej Evropy. Tož to je Morava! Praví Pánbíček a vykrúcá sa tajak páv. Tam sem dal dobrú zem. Sú tam robotní ludé, aji najpěknější roby.
Anjel opáči. Šak toť, tam to néni podľa váhy.
Ale co by, pravil Pánbíček. Tos neviděl ty Pepíky, keré sem strčil povedla do Čech!“
Pámbú sa ustrnúl nad bídú valachú,
vzál hlinu, požehnál a udělál ovečku,
aby ich živila, ale aj šatila