Každé poutní místo zahaluje svou vlastní historii, zakotvenou v čase, často oživenou poutavou legendou. A také v případě Zašové to není výjimkou:
Nejstarší a nejrozšířenější podání o vzniku poutního místa Zašová se dochovalo z roku 1725, kdy zašovský učitel a varhaník Jan Bartoloměj Vranečka zapsal tuto příběhovou perlu ve své kronice. Další cenný záznam pochází z roku 1808, kdy farář František Hohn (který pověst spojoval s tatarskými vpády na Moravu v roce 1241) přidal svou perspektivu k této poutní mystice.
Příběh legendy je prostý: křesťanský rytíř pronásledován pohany, zabloudil v neznámých hlubokých lesích. Tři dny a noci jimi marně bloudil. K smrti unaven z posledních sil a v poslední naději sepjal ruce a prosil Pannu Marii o pomoc, pak vyčerpáním usnul. Ve snu uviděl Bohorodičku s Dítětem v náručí, jak mu rukou spouští šňůru, které se rytíř s důvěrou chytil a šel, kam ho P. Maria vedla. Když se rytíř ráno probudil, zjistil, že je v jemu neznámé krajině na okraji lesa, na dohled od prvních chaloupek. Byl zachráněn. Z vděčnosti pak nechal postavit na tom místě kapličku a do ní namalovat obraz Madony tak, jak jí ve snu spatřil. Podle jiné verze této legendy dokonce obraz našel na tom místě v trní.
Já ju znám takto:
Dysik, za starých časú sa pravila taká hystorija. Velký pán, celý ve zbroju, utekál, jak ho Turci hnali. Tu on sa zmýlil v chodník, nevěďa gde je, aj přes močářinu přelézl. On tři noci blúdil o hladu, skoro bez ducha býl. Modlil sa, ať ho smrť neveme. A div divúcí! Viďa Pannu Marii aji s děckem. Podala mu svoju čamaru, šňoru od plášťa. Chytil sa tej šňory a šel, gde ho Maria védla.
Tmisko bylo velké, unavený zaspal. Dyž s raním slunkem oči otevřél a pohlédnul kol, prámének ze skaly vytékať viděl. Od radosti hrubo vyskočil a děkoval Panně Marii, věděl, že je zachráněný. Tož tak to bylo.
To on, ten velký pan, nechal postaviť v Zašovej dřevěnú káplľu v upomínku na tu hystoriju. Aji obraz dal namalovať, tak jak Mariju ve viděňú měl. A dozajista drahé to bylo! Temu obrazu sa praví Zašovská Madona.
Včilkaj je k viděňú v kostele v Zašovej.
