Mlha, vítr, sníh, déšť? Hurá do hory!

Kopce pod Radhoštěm jsou moje srdcovka. Rád se jimi toulám s foťákem už několik desetiletí – asi už nejsem nejmladší 🙂

Proč fotit v mlze?

Pro fotografy to asi není nic nového, běžní návštěvníci hor mají rádi jasno, sluníčko, výhledy, turisté zase prošlapané stezky. Ale fotografové ne. Ti potřebují slotu, psí počasí, srač…, prostě zajímavou atmosféru, světlo.

Tedy mezi ty už dlouho patřím. Naštěstí z baráku vidím na Černou horu, a jak se tam nějaká mlha objeví, není doma stání. Za takového nestandartního počasí máte možnost zachytit sílu hor, mlha sama zjednodušuje, abstrahuje, je to všechno pozvánka do černobílého světa, důvěrně známého z mládí u zvětšováku v koupelně. Výlety za mlhou, deštěm a slotou doporučuji ☺.

Autor: Jaroslav Polášek

Na Radhošť

Tento výlet nebyl jiný. Ráno, co nejdříve na bus směr Pustevny a potom relax, courání, objevování po hřebeni na Radhošť, nebo úkrokem vkročit na kraj lesa ponořený do mlhy. Okolo 11. hodiny problesklo slunce, ale jen na 10 minut.

Výhoda našich hor je, že se člověk cítí bezpečně. Nic vás nesežere ani v noci. Sice párkrát jsem si při vánici říkal, že zlomená noha někde pod Černou horou by nebyla žádná výhra, ale nebudeme malovat čerta na zeď.

S sebou je fajn mít malou termosku s čajem, čokoládku, návleky na boty (protože se couráme cestou, necestou) a večer stativ, ba a nabitý mobil. Podobné trasy jsou takové milé pro vyvětrání a vyčištění hlavy. Navíc doma potom horký čaj opravdu přijde vhod 🙂

Připojuji fotku z takové banální situace – jako je procházka okolo Radegasta. I zde jde při vhodné kombinaci počasí najít grafický motiv, zjednodušení a z popisné fotky může být leccos jiného, třeba PFka.