Připomínáme liptálského rodáka malíře a grafika a spisovatele Jana Kobzáně (1901–1959). Jeho kniha O zbojníkoch a o pokladoch (1927) je ukázkou souznění malíře a poety a jakousi čítankou zbojnického bájesloví na Valašsku. Nové vydání vyšlo u příležitosti 120. výročí od narození jejího autora.
Jan Kobzáň se narodil 9. července 1901 v Liptále u Vsetína. Jeho matka zemřela, když mu byly čtyři roky, a otec se znovu oženil. Dětství prožil v blízkosti Martina Škrabánka, spisovatele, který měl vliv na jeho lásku k lidovým tradicím.
Po absolvování školy nastoupil do továrny Tomáše Bati ve Zlíně. Bata poznal jeho malířský talent a poslal jej studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a poté na Akademii výtvarných umění u profesora Maxe Švabinského. Po skončení studií pracoval v reklamním oddělení Baťových závodů ve Zlíně – je autorem loga firmy Baťa. Po válce např. zdobil sídliště Záhumení v Rožnově sgrafity a freskami s rostlinnými a zvířecími motivy.
Ve svém závěrečném období života žil na Soláni ve Velkých Karlovicích, kde vytvořil několik významných děl. Zemřel ve věku 58 let na srdeční selhání a je pohřben na Valašském Slavíně.
Kobzáňova tvorba zahrnuje postavy valašských horalů a legendárních zbojníků. Jeho sgrafita a malby zdobí veřejné prostory, a jeho literární díla zahrnují sbírku pověstí s názvem „Zbojnický testament.“
Jan Kobzáň byl také aktivním ilustrátorem, spolupracoval s Josefem Mánesem a byl součástí výtvarnického sdružení moravských umělců. Ve svých dílech zachytil atmosféru na Valašsku, zejména život lidí v horách.
