Řezbář Michal Žitník

Jedním z těch, kteří nesmazatelně zapsali svou stopu do historie Valašska, byl Michal Žitník – mistr dřeva a lidových staveb.

Narodil se v roce 1915 v rodině valašského pasekáře ve Velkých Karlovicích, kde prožil své dětství. Přestože ho osud zpočátku nasměroval ke zvládnutí hospodaření na horském gruntě, jeho srdce toužilo po vůni dřeva. Ve 16 letech se naučil tesat, a o dva roky později začal stavět dřevěnice. V období volna se věnoval vyřezávání, což mu přinášelo radost a naplnění.

Po svatbě se přestěhoval na Soláň, kde se setkal s řadou umělců a našel inspiraci. Michal Žitník pracoval jako mistr lidových staveb v Rožnově pod Radhoštěm, kde rozebral a znovu sestavil více než 25 budov, stále připomínajících jeho pečlivou práci. V 60. letech obdržel titul mistra lidových staveb a později i lidové plastiky. Jeho vrcholným dílem byl vyřezávaný „Strom života“, umístěný ve vstupu do dřevěného městečka ve valašském skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, který okouzluje návštěvníky dodnes (téma Píseň o rodném kraji). Vytvořil také dva dřevěné náhrobky na Valašském Slavíně (pro Miloše Kulišťáka a Františka Podešvu), mnoho plastik je v soukromých sbírkách i v muzeích.

Lidový řezbář Michal Žitník projevil ve svých dílech cit pro výraznou pestrost dřeva při mistrovském tvoření plastik a reliéfů. Září z nich půda valašské domoviny, vonící dřevem, jemuž mistr ponechává přirozenou krásu. Jeho plastiky jsou vytvářeny v jednoduchých tvarech a námětech, jež odrážejí jeho prožitky a pocity. Po celý život zůstával věrný tématům zaměřeným na Valašsko, kde vytvářel prostřednictvím jednoduché techniky s řezem napříč, vyjadřujícím valašskou krajinu a její lid.

Michal Žitník zemřel v roce 1990 ve Tylovicích, kde je pochován. O jeho mistrovství v řezbářství natočila ostravská televize v 70. letech dokument s názvem „Aby dřevo uslyšelo.“